Červen 2011

o něm

25. června 2011 v 21:53 Darren Shan

Darren Shan a Bas v Killarney, Irsko, v létě 2005.
Narozen:2. červenec, 1972
Londýn, Anglie
Zaměstnání (s):romanopisec
Žánr (s):Hrůza, Fantasy
Vrcholné dílo:Sága o Darrenovi Shan
Stránky:http://www.darrenshan.com

sága a dál

25. června 2011 v 21:51 Darren Shan
  1. An esej o vampírech "#rquote Steve Leopard - rezervovat 1 vázanku-v příběhu.
  2. Deník Annie - rezervovat 1 vázanku-v příběhu.
  3. Malé děsy - kniha 2 vázanka-v příběhu.
  4. Transylvania jde - příběh "psaný" Sam Grest.
  5. Shanta Clausová (jen dostupný o Vánocích)
  6. Osamělý levák
  7. Nevěsta Sama Grest - další příběh "psaný" Sam Grest.
  8. An aféra noci - rezervovat 5 vázanky-v příběhu (should být čten jen dříve nebo po knize 5)

sága

25. června 2011 v 21:49 Darren Shan

Sága Darrena Shana

Série je složena z 12 knih
Madame OktaUpíří krev)
  • Panoptikum hrůzy
  • Upírův pomocník
  • Krvavé Chodby
trilogie "Upíří hora"Obřady Vampíra)
  • Upíří hora
  • Zkoušky smrti
  • Upíří Kníže
trilogie "Lovců"Upíří válka)
  • Lovci soumraku
  • Spojenci noci
  • Zabijáci usvitu
trilogie "Osud"Osud upíra)
  • Jezero duší
  • Pán stínů
  • Synové osudu

o své první knize

25. června 2011 v 21:45 Darren Shan
Shan s lehkou nadsázkou vypráví o psaní první knihy Ságy - myslím, že by si to povnně měli přečíst všichni, kdo uvažují o kariéře spisovatele:-D
Je to starý článek, proto obsahuje zastaraou informaci o 24 knihách;-)
Psát pro děti - to je hračka.
To ví každý. Krátké knihy, jednoduchá slova, určeno pro čtenáře, kteří nejsou tak nároční jako dospělí. To zvládne každý. Spisovatelé pro děti vlastně ani nejsou spisovatelé. Mají jediný úkol, zabavit mladé, ale nikdo je nebere vážně, a nikoho ani nenapadle, že by pracovali svědomitě a přemýšleli nad tím, nebo že by při tom trpěli. Hej - vždyť se bavíme o dětských knihách! To je hračka!
Takhle jsem se "prohračkoval" skrz svou první dětskou knihu, Cirque du freak.
8.5.1997: Několik let jsem psal knihy pro dospělé a zrovna jsem se chystal prodat svou první knihu, Ayumarcu (která vyšla v únoru 1999). Pracoval jsem na dlouhém, komplikovaném románu, a vůbec mě to nebavilo. Do diáře jsem si k tomuhle datu napsal:"Dostal jsem nápad na novou knihu: pro děti! Nevím, jestli se mi to povede nějak rozvést..."
9.5.1997: Rozhodl jsem se začít s tou dětskou knihou, pracoval jsem na ní celou noc poté, co jsem dokončil dnešní práci na knize pro dospělé. Měla to být úleva, způsob, jak si odpočinout na konci těžkého dne, ale do diáře jsem si hned napsal:"Je to zábava, i když to není tak lehké, jak jsem si představoval."
24.6.1997: Dokončil jsem první verzi a upřímně jsem napsal,"Myslím, že je to dobré." Psaní mě bavilo, ale přišlo mi to celkem náročné; musel jsem vybírat správný tón vyprávění. Možná v psaní pro děti bude víc než jsem myslel!
17-24.7.1997: Projel jsem první verzi knihy, vzal jsem si k srdci některé připomínky svého editora,soustředil jsem se na poslední kapitoly a srovnal je s prvními (původně se moc neblížily dětským knihám). Taky jsem to trochu osekal. Editování potřebuje hodně osekávání: na začátek toho radši napíšu víc, než je potřeba, a pak něco vymažu. Je mnohem jednodušší něco smazat než něco dopisovat!
26.11. - 3.12..1997: Po setkání s editorem z HarperCollins (Domenica De Rosa) jsem knihu projel potřetí. Soustředil jsem se na první kapitoly (byly moc jednoduché; to jsem se v dětské literatuře naučil, pokud správně nestrefíte hranici, tak knihy spadnou na jednu nebo druhou stranu - moc dospělé nebo moc dětské).
22. - 25.10.1998: Další kolo editací. Už jsem prodal knihu HC a napsal první verze pokračování (společně s dalšími knihami pro dospělé). Když jsem vyškrtal pár dalších řádků a odstavců, upřímně jsem napsal:"Ještě pár přepsání a bude to ***** krátký příběh!"
16-18.7.1999: Poslední editace!! Domenicu nahradila nová editorka, Gillie Russell, která mi doporučila několik nových věcí, a já se pořádně pustil do prostředku knihy. Když jsem skončil, oddychl jsem si úlevou, ohlédl jsem se na ty dva roky, které uplynuly od chvíle, co jsem se pustil do svého "vedlejšího projektu", a okamžitě jsem omdlel!
A jsme zpátky. Cirque je v obchodech; já si začínám zvykat na interview a čelím smrtícím fotoaparátům (fotografové jsou praví zabijáci!). A do budoucna...
No, budu se držet svého experimentu o dvou chlapcích, kteří šli na představení panoptika a který bude mít pravděpodobně 24 dílů - druhý díl, Upírův pomocník, vyjde letos v červnu. Což znamená, že tímhle vším budu muset projít ještě tak dvacet třikrát, budu muset kousek po kousku složit celý příběh do 4 000 stránkového díla. Musím zamíchat dějovými liniemi obrovského množství postav; pamatovat si všechno, co jsem napsal předtím, zatímco budu řešit problémy budoucích knih; snažit se nezklamat čtenáře tím, jak bude hlavní hrdina dospívat, a zároveň brát ohledy na dospívání čtenářů.
Chcete slyšet jedno tajemství, něco, co jsem se naučil v předchozích dvou letech?
Psát pro děti - to je pravá noční můra!!!
16.1.2000 - otřesený a hrozně vyčerpaný